Na "jedno" v Zubatém psovi

Tentokrát kratší příspěvek o další návštěvě Zubatého psa ve Vršovicích.

Večer jsme začali lahváčem na cestu - Staropramenem nefiltrovaným. I když se nové pivko ze Smíchova nemůže rovnat se speciály na které jsme šli, začíná nám novinka celkem chutnat. Určitě doporučuji zkusit, zejména v točené verzi. Hodnocení vynechám, bylo by příliš neobjektivní :-)

V Psovi jsem začal další novinkou - Únětice 10°. Pivovar z vesnice stejného názvu poblíž pražského Suchdola otevřel teprve nedávno a hodně se vychvaluje. Bohužel mě desítka tolik neoslovila. Dost možná byla očekávání příliš vysoká. Pivko mi přišlo normální - za 3. Taková Poličská desítka mi třeba chutná daleko víc.

Matuška tmavý (konečně má Matuška funkční web stránky!) měl u mě také premiéru. Tmavá piva mám rád a Matuška vůbec nebyl špatný - za 2. Další pivo Opat bitter neurazil, poměrně hořký, chuťově mám ovšem radši  hořkého a silnějšího Matušku Raptora. U mě za 2-.

Jako poslední dvě piva jsme zkusili dvě IPA od Brewdogu. První BrewDog - 'Nelson Sauvin' 1 hop IPA byl výborný. Hodně silný (17°, 7,5% alc.) a hořký, přitom s ovocným nádechem. Vzpomněl jsem si na při první návštěve chutnané Nøgne Ø Pale Ale. Tyto silná zahraniční pivka jsou tím co mám na Zubatém psovi úplně nejradši. Nic podobného ani nelze nikde jinde v Praze ochutnat. U mě jasná 1.

Druhý Brewdog - hardcore IPA, byl ale nakonec už příliš. Skotských 20° a 9,3% alc. nás úplně dorazilo. Jelikož jsme za večer v průběhu stihli i 2 pivni panáky Brewdog Tokio (výborná věc), byl na nás hardcore IPA příliš hardcore silný. Jeho chuti jsme si moc neužili a tak radši bez hodnocení.

Další návštěva Zubatého psa byla opět výborná. Obsluha i prostředí opět vynikající. Tentokrát jsme usedli na balkón nad barem. Bylo zde trochu zakouřeno, ale ne příliš. Jediným mínusem večera byla pouze chybějící sušená dračí klobása, která jako na čerta den předtím došla. Nakládaný hermelín se snažil co mohl a i když byl výborný, psí klobása je jen jedna...

Vzpomínáme!

Zubatý pes - vybroušený pivní bar

Po dlouhé době, kdy se začal projevovat speciálový absťák, mi padla do oka zpráva o nově otevřené hospůdce ve Vršovicích. Nabídka piv, které jinde neochutnáte, 15ti kouhoutová pípa a chuť do poznávaní nových lokalit nedala jinak a museli jsme s Tábim místo navštívit!

V ulici Petrohradská hledejte tento znak

Zubatý pes je poměrně zašitý a jistá domácí příprava byla nutná. Místo ještě voní novotou. Hned u vchodu upoutá místní pivní chlouba, monumentální dlouhá pípa za úzkým kamenným barem. Celý bar je koncipovaný do dlouhé "nudle", přímo nad ním je menší balkón s posezením, v podzemí se nachází nekuřácké prostory (vhodné i pro vetší akce). Spodní část nám přišla poněkud sterilní, což bylo asi i díky tomu, že jsme zde byli sami.  Po zjištění, že si pro pivo musíme chodit nahoru, jsme se po chvíli přesunuli k malému stolku u baru. 

Pohled od našeho stolu směrem k baru a vchodu

Tak a teď k těm pivům konečně! Výběr je opravdu náramný. Prvních 6 píp zaujímali zahraniční značky a zbytek byl rozdělen různým českým mini pivovárkům. Žádné Gambo ani Plzeň se zde opravdu nekoná. Podle stránek se budou značky a druhy průběžně měnit. 

Z práce a následném sportu jsme přišli náramně žízniví a hladoví. Začali jsme 2 třetinkami Nøgne Ø Pale Ale, silného 14° norského piva (6% alc.). Začátek to byl opravdu výborný. Pivo ačkoliv silné, mělo krásnou vůní a na jazyku hrálo mnoha chutěmi, částečně do ovocna, ale přitom dostatečně hořké. Známka jak ve škole - 2. Pes nenabízí žádnou teplou kuchyni, ale pár pivních chuťovek se přece jenom najde. Studené vepřové výpečky jsme nemohli odmítnout. 

Nasyceni a naladěni na dobrou notu, jsme u druhého piva šli trochu na jistotu. Varnsdorfský Kocour nás ještě nikdy nezklamal a na čepu byl Koucour Samraj IPA. Dvě sklenice byly jasná volba. Koucour je prostě Kocour a tento IPA speciál je výborný. Na Kocourech mám nejradši jejich skvěly nahořklý "ocas" a vůni. Možná u Samuraje hořkost až příliš přebíjela ostatní chuť. Proto známka - 2-. 

Ve znamení hořkosti byl i zbytek celého večera. Vynikajícím pivkem se ukázal Skotský pes - Brewdog: Avery Brown Dredge. Velice zajímavé pivko podobného typu jako prvně chutnaný norský Pale Ale, ale silnějšího ražení. Pivo mi velice sedlo, krásně vonělo po ovoci a mělo specifickou hořko-nasládlou chuť. Byl jsem z něj nadšený, jasných 2+. Tábi se místo toho pustil do té nejsilnější kategorie s Mikkeller - Funky E-Star. Třetinka s 9,3% alkoholu měla už blíž k vínu než pivu a i chuť víno připomínala. Ne úplně můj šálek, ale měl jsem pouze 2 loky, takže bez hodnocení.  

Vlevo Brewdog - Avery, uprostřed Matuška Saison, vpravo spokojený piják :)

Nadešel čas na pivo večera. Po cizině jsme se obrátili k známému jménu, ale nezmámenu typu. Matuška: Saison byl pro mě naprostou bombou. Skvěle hořké a přitom poměrně jemné na jazyku a skvěle pitelné pivo.  Jedná se o sezónní záležitost, tak doufám, že se s ním ještě setkám. Tleskám, u mě za 1. Druhým Matuškou na čepu byla Zlatá Raketa. Toto pivo není pro každého, hořkost je enormní a pořádně chytá za jazyk. Doplněno 7% alkoholu (17°) se jedná o opravdu drsný požitek. Po pár locích jsem si připadal tak drsně, jak kdybych půl dne přehazoval uhlí (nebo takhle nějak drsně). Miluju hořká piva, za mě 2+. 

Hořkou chuť skvěle doplnily pikantní klobásy, jasný top místního mini jídelníčku

Večer se chýlil ke konci, zkusil jsem tedy ještě poslední silnější speciálek - Brewdog - Alice Porter. Tmavé pivo Guinnessovského typu. Poměrně sladké s hodně kávovým nádechem. I když mám tmavé stouty rád, toto mě tolik neoslovilo, za 3. Mezitím Tábi porušil své pravidlo postupného zvyšování stupňovitosti a sešel z vrcholu o několik stupňů na Tambor 11. Ten už, ale svojí "jednoduchostí" neměl v závalu speciálu příliš úspěch.

Večer se blížil ke konci, přesunuli jsme se tedy na bar a na rozloučenou dali ještě 2 malé vítězné Saisony. Mikeovi, majiteli a barmanovi v jedné osobě jsme poděkovali za skvělá piva a skvělý beer bar. Výběr piv je opravdu famózní. Těm slabším z nás (že Tabi :-), snad jen chyběl trochu větší výběr méně trpkých a hořkých piv (pro mě naprosté plus). Obsluha byla v pořádku a o pivech jsme se i mnohé dozvěděli. Škoda snad jen, že pivo se musí ve spodní nekuřácké části chodit objednávat nahoru. Také chyběl papír nebo tabule s nabídkou piv v ostatních prostorech, jediný seznam je nad barem. U vzdálenějších stolů tak není jiná možnost než jít na rozmyšlenou až k pípám. 

Závěrečné shrnutí mého hodnocení

PS - Haluz večera nastala těsně před odchodem, kdy jsme Mikeovi na baru chválili Saisona a ptali se co název znamená (stačilo se přitom mrknout na facebook :-)). Odpověď byla překvapivá: "Zeptej se sladka Matušky, co sedí vedle vás!" No sranda, nejdřív jsme nevěřili, že sotva 20ti letý klučina je sládek, ale jelikož vypadal že ví o čem mluví a google zpětně potvrdil, měli jsme opravdu tu čest pochválit pivo přímo "panu kuchaři".