Dvakrát Bašta a jinak Zlý časy

Deštivý páteční večer si vyžádal další návštěvu speciálních pivních výčepů. Tentokrát nás bylo 5 a větší počet lidí byl znát. Hodnocení piv vycházela hodně rozmanitě a ke konci se nám dokonce povedlo v pivech udělat  zmatek. Abych nepředbíhal.

Jelikož nás cesta opět táhla do Zlých časů v Nuslích, rozhodl jsem se ji oživit návštěvou nedalekého Sousedského pivovaru Bašta. Již jsem o něm dříve slyšel a dlouho ho plánoval navštívit. Ideální je spojit návštěvu právě se Zlými časy. Oba se nacházejí v těsné blízkosti náměstí Bratří Synků. Pivovar Bašta je spojen se švejkovským Hostincem U Bansethů. Musím přiznat, že při přípravě návštěvy jsem měl trochu problém určit, který z těchto dvou je ten s vlastním pivem. Teď už mám jasno, je to ten vlevo :-) 

Večer kolem 8 hodiny bylo v hostinci už plno. Obsluha si nás při vstupu vůbec nevšimla a tak jsme začali hledat místa k sezení. Venku bylo ještě vlhko po dešti, ale i tak byla místa na zahrádce atraktivnější než podivný prázdný salónek o patro níže za záchody. Po chvíli sezení venku bez povšimnutí, jsem usoudil, že tudy pšenka nepokvete a jal se hledat personál. Naštěstí se o nás poté servírka postarala a po chvíli sezení u malého vnitřního stolku se uvolnil velký stůl v přední části. Problémy byly zažehnány a mohli jsme se pustit na piva.  

V nabídce byla polotmavá, světlá a pšeničná dvanáctka a tmavý stout. V první rundě jsme všichni objednali polotmavé pivo. Kvasnicový ležák byl opravdu poctivý. Každý ho obdržel ve stylových baňatých půllitrech na keramickém podtácku. Barva byla krásně temně hnědá skoro až do černa. I pivo chutnalo hodně tmavě. Zejména výrazný byl karamelový nádech a jemná kafová příchuť, na polotmavé poměrně silná. Pivo mi velice chutnalo a má u mě za 2. Ostatní odradila přílišná tmavá chuť, u Tabiho 3-. Zbytek 2- až 4. 

Doňas, polotmavý ležák a označené místo Honzy Vyčítala

Druhý jsem vyzkoušel světlý kvasnicový ležák. A opět jsem obdržel poctivé krásně plné a zakalené pivko s pořádnou pěnou. Světlé mi chutnalo ještě více. Krásně nahořklé a správně silné. Super dávám 2+.  Nevím proč, ale ostatní mé nadšení nesdíleli a hodnotili stejně nízko jako polotmavé. Tábi za 4+, zbytek 2- až 4+.

Po dvou kolech jsme se rozhodli přejít dál. Osobně jsem byl s návštěvou Sousedského pivovaru spokojen. Hostinec má správný pivní nádech, kousek od našeho stolu byly vidět měděné varné pánve a trojice pivních píp, které jako by vyvěraly přímo ze zdroje. Celkově má toto místo svůj styl. Jediné co by neuškodilo, by byly trochu větší prostory.

Další zastávkou byly starý známý Zlý časy. Bylo to poprvé co jsme je viděli plné k prasknutí. Venku na zahrádce byl poslední volný stůl v celé hospodě. Místo na zahrádce znamenalo vlastnoruční donášku piv. Vybírali jsme každý jiná piva a na stole se nám protočila skoro celá nabídka dne. 

Nechtěl jsem si hned zkraje zkazit dobrou náladu z předchozích úlovků a sáhl jsem po Kocourovi Catfish alias Sumečkovi (11°, 4,2% alc.). Již dříve jsem ho ochutnal lahvové, ale sudové mělo premiéru. Točená verze mi přišla víc hořká než z láhve, což bylo jenom dobře. Pivo typu American Pale Ale, bylo naprosto skvělé. Mělo jantarovou barvu se skvělou vůní, připomínající mi bezinkovou šťávu (zvláštní). Málem mi ho ostatní vypili, když jsem ho nechal kolovat. U mě jasná 1. Jedno z mých top piv. Ostatní 2+ až 3. 

Dalším můj výběr byl už odvážnější. Vybral jsem si 4% (alc.) růžový Buquičák z pivovaru Chýně. Pivo uvařeno k příležitosti Mezinárodního dne proti homofobii, rozhodně nepostrádá smysl pro humor. Bohužel mě moc neoslovilo. Vůně i chuť byly zvláštní. Hodnotím jako lepší 4. 

Buqičák a hermelín

Po zklamání z Buqičáku, jsem zkusil německý Mahr´s Bräu Ungespundetes Kellerbier (5,4% alc.). Pivo pochází z pivně velmi aktivního města Bamberk v Bavorsku. Polotmavé pivko mi velmi zachutnalo. Mělo mírný karamelový nádech a velmi dobrou jemnou chuť. Dávám krásnou 2. Ostatní 2+ až 3 a z mých piv bylo skupinově nejoblíbenější.

Mým posledním pivem večera byla Únětická 12 (12,3°, 4,9% alc.). Po minulém zklamání z desítky jsem nevěděl co čekat. Přišlo ale milé překvapení. Pivo bylo výborné světlé barvy s krásným nefiltrovaný zákalem, chuť byla výrazně chlebovitá a správně hořká. Hodně nezvyklá ležácká chuť si mě dostala a dávám 1-. Těším se na další vyzkoušení. Ostatní 2 až 5+, trochu kontroverze. 

Nedalo mi to a zkoušel jsem průběžně i piva ostatních. Nejvíc mě překvapil Kocour 10°. Bohužel nemile. Pivo mi nezachutnalo, postrádalo jakoukoliv chuť a silnější říz. Jen na základě menší ochutnávky hodnotím za 4. Nechce se mi tomu věřit a musím si to ještě v budoucnu ověřit. Dobrým pšeničným pivem byl Weihenstephan Hefe Weiss. Po ochutnání jsem dal za 2. Modrá Luna 11° Borůvka z pivovaru Černá Hora bylo něco šíleného. To snad ani nebudu hodnotit. K mému překvapení dost lidem z naší skupiny chutnala.

Fiaskem večera bylo zamíchání sklenic ležáku z Chýně, pardubického Taxisu 14° a třetího neznámého vzorku. Bohužel jsme již nezjistili co právě tímto vzorkem bylo, možná jeden z prvních dvou jmenovaných nebo něco úplně jiného. Škoda, protože právě toto pivo mělo nejlepší společné hodnocení. Alespoň máme do příště co objevovat...

Dobré časy ve Zlých Časech

Co s náhle uvolněným večerem, byla jednoduchá otázka pro sobotní odpoledne minulý týden. Po dni stráveném na slunci prací na chatě a nemožnosti dát si pivo kvůli řízení, bylo jasno kam se jde. Do oka nám tentokrát padly Zlý Časy. Tímto ještě děkuji divadlu Pod Palmovkou za vadu na elektroinstalaci a uvolnění Tábiho!

Kousek od nám. Bří. Synků hledejte tuto ceduli

Ve Zlých Časech jsem byl poprve a to i přesto že jsem o této hospůdce slyšel jako o jedné z prvních 4. píp v Praze. Cesta do Nuslí je poměrně rychlá a Časy se nachází jen skok od náměstí Bratří Synků (10min z I.P. Pavlova).

Hned z úvodu nás překvapilo, že hospoda působí trochu čtyřkovitě. Spodní prostory u píp byly hodně zakouřené, objednali jsme si proto první rundu a přesunuli se na zahrádku. Prázdná zahrádka (v sobotu večer?) byla malinko strašidelná, ale bylo zde příjemně. O mnoho lépe vypadala předsunutá zimní zahrádka, kde jsme nakonec propili zbytek večera.

Tak a co dobrého nám Zlé Časy přípravili? Jak je interiér né příliš vábný, tak nabídka piv je víc než výborná. Napočítal jsem dobrých 15-16 druhů piv. Hned na začátek jsme nasadili pořádné kalibry a objednali 2x Matušku 13° kvasnicové. Pivo to bylo hned na rozjezd výborné. Skvělá chuť a hořkost, ale přece jenom ne přes příliš hořká. Což mě by nevadilo (za 2), ale bylo to pravé pro Tábiho (za 1).

Aby jsme ochutnali co nejvíce, začali se naše výběry rozcházet. Tábi vybral Vyškovského Jubilera 16° a já šel pro pivo až do Německých končin a vybral Aecht Schlenkerla fasten bier. Jubiler nejenom, že byl silnější než Matuška, ale i trochu víc hořký a u mě byl za 2+, Tábi byl také nadšen a dal 1-. Největší hit ale byl můj německý kouřák. Tmavé nakuřované (rauchenbier) pivo bylo opravdu zážitkem. Krásně kouřově vonělo a chutnalo neuvěřitelně uzeně. Chuť se nedá úplně popsat, doporučuji ochutnat. U mě za 2+, Tábi 2-.

V popředí Aecht Rauchbier, za ním Vyškovský Jubiler a všudypřítomná tma na zahrádce

Po samých silných kusech, jsme se rozhodli pro pšeničnou pauzu. V nabídce byl Herold Bohemian Wheat Lager a Duchmaus z pivovaru U Rybiček. Já jsem zvolil Duchmause a neudělal jsem moc dobře. I když mám pšeničná hodně rád, tohle si už asi po druhé nedám. Namísto typické pšeničné chuti chutnalo pivo spíše po banánech a bylo velmi sladké. No prostě nic pro mě (za mě 3-). Měl jsem tak nasládlý jazyk, že mi nechutnal ani druhý Herold (za 3). Tábi byl milostivější, Herold za 2 a Duchmaus za 3.

Potřeboval jsem rychle spláchnout Duchmause a šel v dalším kole na hořkou jistotu - Kocour Samuraj IPA. Nádhera, konečně pivo pořádně hořké, v euforii jsem dával za 1. Tabi za 2- a v klidu popíjel svého Ferdinanda Sedm Kulí. Polotmavý ležák nás ale mnoho nezaujal a oba jsme shodně dali za 3. Pivo nám nepřišlo ničím zajímavé.

Noc se již chýlila ke konci, a tak jsme pomalu objednávali poslední pullitry. Sedmnáctka z Chýně bylo poctivé silné kvasnicové pivo, možná příliš silné. Pro mě za 2 a Tabi podobně za 2-. Posledním pokusem byl zajímavý Rambousek kaštanovo-medový. Zajímavý, ale pouze názvem, pivo to bylo příšerně sladko-trprké a ani nevím jestli jsme ho dopili. Ja 4-, Tábi 5+.

Pro zajímavost doplněn ženský pohled od Lenky na některá piva (no, nevím jestli ji tu 5 u Samuraje odpustím :-)

Celkově i přes závěrečnou kaštanovou tečku, se ochutnávka ve Zlých Časech velice vydařila. Většina piv až na pár exotů byla výborných (zejména úvodní výběr). Zlé časy jsou příjemným místem na ochutnávku různých druhů piv, škoda jen že interiér je malinko odpudivý. Každopádně i tak věřím, že se sem brzy vrátíme.

Zubatý pes - vybroušený pivní bar

Po dlouhé době, kdy se začal projevovat speciálový absťák, mi padla do oka zpráva o nově otevřené hospůdce ve Vršovicích. Nabídka piv, které jinde neochutnáte, 15ti kouhoutová pípa a chuť do poznávaní nových lokalit nedala jinak a museli jsme s Tábim místo navštívit!

V ulici Petrohradská hledejte tento znak

Zubatý pes je poměrně zašitý a jistá domácí příprava byla nutná. Místo ještě voní novotou. Hned u vchodu upoutá místní pivní chlouba, monumentální dlouhá pípa za úzkým kamenným barem. Celý bar je koncipovaný do dlouhé "nudle", přímo nad ním je menší balkón s posezením, v podzemí se nachází nekuřácké prostory (vhodné i pro vetší akce). Spodní část nám přišla poněkud sterilní, což bylo asi i díky tomu, že jsme zde byli sami.  Po zjištění, že si pro pivo musíme chodit nahoru, jsme se po chvíli přesunuli k malému stolku u baru. 

Pohled od našeho stolu směrem k baru a vchodu

Tak a teď k těm pivům konečně! Výběr je opravdu náramný. Prvních 6 píp zaujímali zahraniční značky a zbytek byl rozdělen různým českým mini pivovárkům. Žádné Gambo ani Plzeň se zde opravdu nekoná. Podle stránek se budou značky a druhy průběžně měnit. 

Z práce a následném sportu jsme přišli náramně žízniví a hladoví. Začali jsme 2 třetinkami Nøgne Ø Pale Ale, silného 14° norského piva (6% alc.). Začátek to byl opravdu výborný. Pivo ačkoliv silné, mělo krásnou vůní a na jazyku hrálo mnoha chutěmi, částečně do ovocna, ale přitom dostatečně hořké. Známka jak ve škole - 2. Pes nenabízí žádnou teplou kuchyni, ale pár pivních chuťovek se přece jenom najde. Studené vepřové výpečky jsme nemohli odmítnout. 

Nasyceni a naladěni na dobrou notu, jsme u druhého piva šli trochu na jistotu. Varnsdorfský Kocour nás ještě nikdy nezklamal a na čepu byl Koucour Samraj IPA. Dvě sklenice byly jasná volba. Koucour je prostě Kocour a tento IPA speciál je výborný. Na Kocourech mám nejradši jejich skvěly nahořklý "ocas" a vůni. Možná u Samuraje hořkost až příliš přebíjela ostatní chuť. Proto známka - 2-. 

Ve znamení hořkosti byl i zbytek celého večera. Vynikajícím pivkem se ukázal Skotský pes - Brewdog: Avery Brown Dredge. Velice zajímavé pivko podobného typu jako prvně chutnaný norský Pale Ale, ale silnějšího ražení. Pivo mi velice sedlo, krásně vonělo po ovoci a mělo specifickou hořko-nasládlou chuť. Byl jsem z něj nadšený, jasných 2+. Tábi se místo toho pustil do té nejsilnější kategorie s Mikkeller - Funky E-Star. Třetinka s 9,3% alkoholu měla už blíž k vínu než pivu a i chuť víno připomínala. Ne úplně můj šálek, ale měl jsem pouze 2 loky, takže bez hodnocení.  

Vlevo Brewdog - Avery, uprostřed Matuška Saison, vpravo spokojený piják :)

Nadešel čas na pivo večera. Po cizině jsme se obrátili k známému jménu, ale nezmámenu typu. Matuška: Saison byl pro mě naprostou bombou. Skvěle hořké a přitom poměrně jemné na jazyku a skvěle pitelné pivo.  Jedná se o sezónní záležitost, tak doufám, že se s ním ještě setkám. Tleskám, u mě za 1. Druhým Matuškou na čepu byla Zlatá Raketa. Toto pivo není pro každého, hořkost je enormní a pořádně chytá za jazyk. Doplněno 7% alkoholu (17°) se jedná o opravdu drsný požitek. Po pár locích jsem si připadal tak drsně, jak kdybych půl dne přehazoval uhlí (nebo takhle nějak drsně). Miluju hořká piva, za mě 2+. 

Hořkou chuť skvěle doplnily pikantní klobásy, jasný top místního mini jídelníčku

Večer se chýlil ke konci, zkusil jsem tedy ještě poslední silnější speciálek - Brewdog - Alice Porter. Tmavé pivo Guinnessovského typu. Poměrně sladké s hodně kávovým nádechem. I když mám tmavé stouty rád, toto mě tolik neoslovilo, za 3. Mezitím Tábi porušil své pravidlo postupného zvyšování stupňovitosti a sešel z vrcholu o několik stupňů na Tambor 11. Ten už, ale svojí "jednoduchostí" neměl v závalu speciálu příliš úspěch.

Večer se blížil ke konci, přesunuli jsme se tedy na bar a na rozloučenou dali ještě 2 malé vítězné Saisony. Mikeovi, majiteli a barmanovi v jedné osobě jsme poděkovali za skvělá piva a skvělý beer bar. Výběr piv je opravdu famózní. Těm slabším z nás (že Tabi :-), snad jen chyběl trochu větší výběr méně trpkých a hořkých piv (pro mě naprosté plus). Obsluha byla v pořádku a o pivech jsme se i mnohé dozvěděli. Škoda snad jen, že pivo se musí ve spodní nekuřácké části chodit objednávat nahoru. Také chyběl papír nebo tabule s nabídkou piv v ostatních prostorech, jediný seznam je nad barem. U vzdálenějších stolů tak není jiná možnost než jít na rozmyšlenou až k pípám. 

Závěrečné shrnutí mého hodnocení

PS - Haluz večera nastala těsně před odchodem, kdy jsme Mikeovi na baru chválili Saisona a ptali se co název znamená (stačilo se přitom mrknout na facebook :-)). Odpověď byla překvapivá: "Zeptej se sladka Matušky, co sedí vedle vás!" No sranda, nejdřív jsme nevěřili, že sotva 20ti letý klučina je sládek, ale jelikož vypadal že ví o čem mluví a google zpětně potvrdil, měli jsme opravdu tu čest pochválit pivo přímo "panu kuchaři".